Zhao Liang: pásmo dokumentárních filmů

趙亮

Cleaning, Narrative Landscape, City Scene, Bored Youth, Jerks Don't Say Fuck

  • Čína, 1994-2008,  113 minut, barevný
  • V původním znění s živým hudebním doprovodem
  • Žánr: dokumentární/experimentální
  • Režie: Zhao Liang

Pásmo dokumentárních, místy až experimentálních snímků čínského vizuálního umělce a dokumentaristy Zhao Lianga v  sobě spojuje nejen tiché rozjímání a výbušnou, neřízenou agresivitu, ale též pro svého tvůrce tolik zásadní témata pomíjivosti a společné minulosti.

V jednom ze svých nejranějších děl z roku 1994, krátkometrážním Cleaning, Zhao Liang odkazuje na ambivalentní vztah k maoistické minulost své země. Čtveřice dělníků v několika záběrech a variacích soustředěně a pečlivě očišťuje robustní sochu komunistického diktátora Mao Ce-tunga. Dělníci při očistě natahují ruce a k vůdci zvěčněnému v nadživotní velikosti přitom vzhlíží. Kratičký snímek může být jak kritický komentář ke stále pěstovanému kultu osobnosti, tak polemika s dědictvím vlastní minulosti. V Narrative Landscape Liang s mimořádnou soustředěností pomocí dlouhých záběrů a pomalých panoramat uvažuje nad pomíjivostí a ničivou silou času. Sutiny Velké čínské zdi jsou obklopeny seschlými stromky a díky bezdějovosti má divák čas na zkoumání sutin kdysi nejmajestátnější stavby na světě uprostřed takřka vyprázdněné krajiny.

City Scene je sérií fragmentů pořízených na pekingských ulicích během příprav na Letní Olympijské hry. Každodenní realita ve stínu megalomanských staveb se skládá z pouličních rvaček, místních podivínů, žebráků a alkoholiků. Lidé se potulují po staveništích, hrají na nich golf a ztrácejí se v nekonečném pekingském hemžení. Odvrácená strana čínského ekonomického zázraku je zde obnažena až na kost. V Bored Youth sledujeme roztřesenou kamerou s nočním viděním mladíka v kraťasech s holými zády pobíhajícího opuštěnou čtvrtí a házejícího dlažební kostky do oken. Nesmyslnou činnost můžeme vnímat jako bezduché vandalství, zhmotnění vzteku a frustrace či nesouhlas s již existujícími strukturami.

Jerks Don´t Say Fuck formou metalového videoklipu bezohledně útočí na divákovy smysly, až se sám v momentech dostává za hranu sledovatelnosti. Obrazu dominují záběry zrychlených tanků a vojáků pochodujících Náměstím míru u příležitosti padesátiletého výročí vzniku země, mladík s krumpáčem rozbíjí zeď a text písně vyzývá k radikálnímu odklonu od předchozí generace. Ostatně samotný snímek Liang koncipoval jako „dar“ své zemi, dodnes neschopné podívat se do očí vlastní minulosti.

Hudební doprovod:

Originální živý hudební doprovod k pásmu dokumentárních filmů režiséra Zhao Lianga provede duo hráčů na bicí nástroje KREJČÍ & ŠVEC.

LUKÁŠ KREJČÍ (1980) je prvním tympánistou a vedoucím sekce bicích nástrojů Filharmonie Brno. Hru na bicí nástroje absolvoval na JAMU u Pavla Šumpíka a Martina Opršála. Je absolventem mistrovských kurzů hry na perkuse (u Jeffa Beera) a marimbu (u Katarzyna Mycka). Spolupracuje se soubory, které se specializují na hudbu pro bicí nástroje (DAMA DAMA, Percussion Ensemble JAMU a Percussion Ensemble Stuttgart), soudobou moderní hudbu (Ars Incognita, Melos Ethos Ensemble, OCNH Ensembl) a na autentickou interpretaci staré hudby (Musica Figuralis a Societas Incognitorum).

MARTIN ŠVEC (1994) studuje bicí nástroje na JAMU v Brně. Zúčastnil se marimbových soutěží v Bamberku a Montesilvanu. Vystoupil na festivalu Setkávání nové hudby Plus s flétnistkou Áshildur Haraldsdóttir a doprovázel s DAMA DAMA balet Falling Angels v představení 4 Elements Národního divadla Brno. Jako orchestrální hráč účinkoval s Filharmonií Brno, Slovenskou filharmónií či s Ensemble Opera Diversa.

Zhao Liang: pásmo dokumentárních filmů